Proč jsou ti Dánové tak šťastní?

Podle renomovaných a respektovaných výzkumů veřejného mínění patří obyvatelé Skandinávie k nejspokojenějším lidem naší planety. Osamělým lídrem v tomto pomyslném, vysoce pozitivně naladěném, pelotonu jsou bez pochyby Dánové, kteří se dlouhodobě řadí k těm nejšťastnějším národům světa.

Že by v samotných počátcích nebo na pozadí tohoto neoddiskutovatelného faktu stály nám tak dobře známé fenomény, ať už například z oblasti alkoholových aktivit (pije jak Dán), nebo z oblasti melancholie, nevyrovnanosti či přecitlivělosti (Hamlet)?… Tak to asi sotva…

Fenomén jménem HYGGE

Mnohem blíže k nalezení klíče, který by mohl patřičně pasovat do zámku dveří této záhady, v tomto případě budeme, když se začneme zabývat obrovským dánským (i celkově skandinávským) hitem v podobě HYGGE.

Co tedy vlastně tento, pro většinu z nás na první pohled naprosto neznámý, a ještě k tomu hodně krkolomně znějící název znamená?

Jak uvádí ve svém bestselleru pod stejnojmenným názvem snad největší popularizátor a propagátor tohoto učení Meik Wiking, vysvětlit přesně, co ono tajuplné slovo ´hygge´ vlastně znamená pro naše konkrétní každodenní žití, nemusí být až tak úplně jednoduché…

„Hygge bývá popisováno různě, od ´umění vytvářet sounáležitost´, ´útulna na duši´ a ´schopnosti hodit starosti za hlavu´ přes ´vyhledávání všeho, co nás uklidňuje´ , ´důvěrnou pospolitost´ až po moje oblíbené ´kakao s rozsvícenou svíčkou´“.

Možná se nám pro následující podzimní a zimní měsíce bude hygge hodit ještě o něco více, než by tomu bylo v některém z předchozích roků.

Vstříc náročné zimě

Užili jsme si krásné září, také říjnu by mělo vládnout, alespoň podle dlouhodobé předpovědi, velice přívětivé počasí…

To je tedy jedna strana mince; ta druhá její strana se potom samozřejmě dotýká aktuálního (a rozhodně nijak povzbudivého) koronavirového dění, kdy už pouhopouhá skutečnost, že budeme roušky sundávat až někdy na začátku jara (a to je ještě ta příznivější varianta) rozhodně nemůže vést k jakési vysloveně exaltované prooptimistické náladě…

Ale naštěstí tu máme to hygge, a s jeho pomocí tímto náročným obdobím, které se před námi nemilosrdně rozprostírá na obzoru, daleko lépe a snázeji proplujeme…

„Hygge je atmosféra, která nás obklopuje, a vědomé prožívání štěstí. Je to způsob bytí s lidmi, které máme rádi. Je to pocit domova. Pocit, že kotvíme v přístavu bezpečí, kde jsme chráněni před světem a kde si můžeme dovolit být sami sebou. A můžeme si třeba dlouho povídat o všech těch malých nebo velkých věcech života nebo klidně a nevtíravě sdílet tichou společnost jeden druhého nebo si prostě jen tak o samotě vychutnávat šálek horkého čaje či lahodnou kávu s čepicí napěněného mléka.“

Manifest HYGGE

Nejen ti dva celosvětově známí, a v první řadě potom hodně zlobiví pánové Marx s Engelsem se můžou pyšnit svým proslulým Manifestem; také Hygge má vytvořen svůj vlastní, desetibodový kánon:

1.Atmosféra

Ztlumte světla.

2.Přítomnost

Buďte tady a teď. Vypněte telefon.

3.Potěšení

Káva, čokoláda, sušenky, dorty, cukroví

4.Rovnost

´My´nadřazeno ´já´. Vycházejte si vstříc.

5.Vděčnost

Radujte se. Možná že lepší už to nebude.

6.Soulad

Nesoutěžíme. Už teď tě máme rádi. Není potřeba se předvádět úspěchy.

7.Pohodlí

Nespěchejte. Zastavte se. Uvolněte se. Přestávka!

8.Příměří

Žádná dramata. Politiku nechme na zítra.

9.Pospolitost

Vytvářejte vztahy a příběhy. ´Pamatuješ, jak jsme tehdy…?´

10.Útočiště

Tohle je tvoje ´tlupa´ a tvůj přístav bezpečí.

Společně

Kdybych se pokusil vyzdvihnout a pojmenovat onen základní stavební kámen tohoto zcela jistě bohulibého severského učení, s vysokou pravděpodobností by se týkal vztahů, pospolitosti a sounáležitosti.

Dánové (a skandinávské země vůbec) mají velice vysoké zdanění; na první pohled (a viděno z venku) by se mohlo zdát, že všemocný stát nestydatě odírá usilovně pracující Dány z kůže; oni samotní to ovšem ve velké většině vidí naprosto jinak, sociální stát zde má totiž širokou podporu:

„My neplatíme daně, my investujeme do naší společnosti. Pořizujeme si kvalitu života. Klíčem k porozumění vysoké míry pociťovaného štěstí je schopnost sociální péče omezit rizika, nejistoty a úzkost mezi obyvateli a zamezit jejich extrémní nespokojenosti.“

Výraznou roli v tomto fenoménu zcela jistě hraje také počasí, které je charakteristické v těchto zeměpisných šířkách a délkách; můžeme hned na místě vyslovit řečnickou otázku, jestli má hygge svůj domov a rodné kořen právě zde kvůli tomuto, nebo naopak navzdory tomuto neoddiskutovatelnému faktu…

Meik Wiking, autor proslavené monografie, a zároveň také výkonný ředitel ´Institutu pro výzkum štěstí´ v Kodani, vypráví čtenářům jeho knihy příběh, kdy jednou těsně před Vánocemi strávil se svými přáteli víkend ve staré dřevěné chatě.

Shodou okolností zde také spolu prožívali ten nejkratší den v roce, kdy sluníčko zapadalo již ve čtyři hodiny odpoledne, a na obloze se mělo znovu ukázat až kolem deváté ráno následujícího dne.

Promrzlí a unavení z výletu, rozdělali si přátelé v chatě oheň. Sesedli se kolem krbu, oblečeni do tlustých svetrů a vlněných ponožek. Od samé únavy už ani neměli sílu komunikovat, v prostoru byla cítit vůně chystající se večeře, svařeného vína a praskajícího dřeva v krbu.

Nakonec jeden z nich svojí úvahou prolomil stávající ticho.

„Může být tohle ještě více hygge?“

„Jo“, ozvala se po chvíli jedna dívka, „chtělo by to ještě pořádnou bouřku.“

Wiking vzápětí uzavírá, že ostatním přísedícím nezbylo nic jiného, než dát jejich kamarádce za pravdu.

Buďme více HYGGELIG

Wiking také uvádí, s jakými že to deseti věcmi bude náš domov více hyggelig.

Za prvé je to tedy hyggekrog. Prosím…

Jo pardón, hyggekrog neboli ´kout´. Místo, které bude jenom naše; prostor, kam se budeme chodit nabíjet, odpočívat, relaxovat; s hrnkem horkého čaje pouštět si hudbu a číst si knížky; lízat si rány z našich každodenních střetů s nepřejícným a prapodivným vnějším světem…

V Dánsku je prý hyggekroge běžné v naprosté většině domácností, a úplně nejideálnější je mít svůj koutek pro sebe někde v blízkosti okna, aby to bylo doopravdy hyggeligt.

Za druhé je to krb; po pravdě, v paneláku, kde bydlím, ho v dohledné době neplánuji zprovoznit, ale pro ty šťastnější:-) z vás připomenu, že tři z deseti Dánů (v přibližně 750 000 domácnostech) mají krby nebo kamna na dřevo.

Jak připomíná Meik Wiking, „Myslím, že se asi všichni shodneme na tom, že krb lze považovat za středobod hygge. Je to místo spojené s odpočinkem, s hřejivým pocitem dokonalého bezpečí a klidu, kde na nás dýchá kouzlo domova, kde zpevňujeme pouta rodinné a přátelské tlupy.“

Za třetí svíčky. Tak tady asi není o čem; tohle zvládneme i my, co bydlíme v paneláku…

Za čtvrté dřevo, možná malá drobná úchylka svobodomyslně, prakticky, a zároveň také zřejmě krapet romanticky smýšlejících Dánů; a poměrně (myšlenkově) nenáročná afinita k hořícímu krbu či svíčkám. Dřevěný psací stůl, dřevěná podlaha, znovu do módy přicházející dřevěné hračky; u mě potom třeba roztomilý (i plně zachovalý) hoblík po dědovi nebo komplet ložnice (a pracovna v jednom) sestavená z komponentů dánského!!! JYSKU.

„Dřevo působí, že se cítíme blíž přírodě, je prosté a přirozené stejně jako životní styl hygge.“

Teď mě napadlo, že bych si mohl taky pořídit nějakou pěknou dřevěnou hračku, třeba nějakého pěkného a sympatického koníka, když už nemám ten krb…

Za páté příroda. Tak tady asi žádná; Dánové také rádi zaplňují svoje byty nejrůznějšími listy, plody a větvičkami…

Za šesté knihy. Jejda, tak alespoň v něčem jsem docela dost hygge:-)…

„Na žánru nezáleží – romantika, sci-fi, kuchařky nebo i horory, to vše je na polici vítané. Všechny knihy jsou hyggelig, ale klasikové jako Jane Austenová, Charlotte Brontëová, Lev Nikolajevič Toljstoj a Charles Dickens mají své čestné místo.“

Za sedmé keramika. Pěkná čajová konvice, váza s květinami (nebo větvičkami) v obývacím pokoji nebo na jídelním stole; oblíbený hrnek, ze kterého nejraději pijeme…

Za osmé fenomén, který Wiking pojmenoval ´Mysli dotykem´.

„Přejíždět prsty po dřevěném nábytku, horkém keramickém hrnku nebo kožešině je zřetelně odlišný pocit od kontaktu s něčím z oceli, skla nebo umělé hmoty.“

Btw, nevím, proč mě právě u tohoto osmého bodu zrovna napadlo, že i bez jakékoliv znalosti tohoto fenomenálního dánského učení velké množství lidí ´myslí dotykem´ po značnou část svého bdělého stavu; úplně nejvíce potom na jaře a v létě…

Předposlední, devátý bod se bude týkat bazarů.

„Úlovky z bazarů jsou v dánských domovech neodmyslitelná vášeň. (…) Stará lampa, omšelý stůl nebo židle, kdejaký zajímavý kus nábytku či bytového doplňku jsou považovány za hyggeligt.“

A konečně za desáté, deky a polštáře. Tak tenhle bod se mi opravdu hodně líbil a prakticky ihned po objevení hygge na podzim před dvěma lety jsem ho začal velice prakticky používat.

Ať už na gauči s polštáři za hlavou a za zády, nebo v houpacím křesle s nohama na podnožce, v obýváku pěkně u okna ; a v obou případech krásně zabalen dle stávajícího počasí do patřičně odpovídající deky nebo plédu; vedle na stolečku krásně vonící káva nebo lípový či bezový čaj s medem, v ruce nějaká krásná knížka nebo případně poslech krásné hudby z přilehlého zařízení…

No, ještě bych se neměl zapomenout maličko pochválit poté, co jsem si přečetl, že ohledně Wikingových ´Nápadů pro celoroční hygge´ (co měsíc jeden až dva tipy, nápady) bych pro měsíc červen uspěl se svým každoročně dělaným sirupem z květů černého bezu; téměř až do těchto chvil jsem vlastně neměl vůbec žádné tušení, že se při této bohulibé činnosti nacházím v onom povzneseném a magickém stavu hygge…

Jen s tím cukrem by se to nemělo tolik přehánět; alespoň dle přiloženého receptu lze poměrně úspěšně uvažovat o tom, že Dánové cukrují ještě daleko více než my Češi…

Krásné výhody a drobné nevýhody

Nevím jak vy, ale já se většinou snažím začínat nevýhodami, abych se mohl následně těšit na ty výhody…

Pro dnešek ovšem takto (alespoň u mě) zaběhnutý a uzpůsobený algoritmus trošičku prohodím.

Takže nejprve ty nepopiratelné výhody; ´filozofie´ hygge je určena opravdu téměř pro každého; člověk nemusí mít žádné speciální znalosti ze společenských (nebo přirozeně i z těch ostatních) věd, ani nikterak mít výrazně načteno či promyšleno…

Přirozeně, měl by mít (alespoň trošku) rád knížky, respektive čtení (a snad i ten samotný život:-)), aby se příběhem severského hygge měl vůbec chuť, vůli, sílu a náladu prokousávat; pokud ovšem tyto případné počáteční obtíže překoná, brzy se na obzoru objeví nemalá a velice sympatická odměna…

Také je dobré, že většina bodů z tohoto učení se dá uskutečňovat prakticky kdekoliv, kdykoliv a prakticky ihned; člověk může být naštvaný, otrávený nebo smutný, avšak pokud se rozhodne tento už na první pohled rozhodně nemilý a nelibý stav začít rozdýchávat, hygge mu spolehlivě poslouží jako krabička první pomoci, která velice spolehlivě zastaví akutní krvácení na duši…

Nevýhody? Když pominu prostou drobnost, že i takový odborník na šťastný způsob života, jakým beze sporu autor tohoto bestseleru Meik Wiking je, používá ve svém opusu několik (alespoň dle mého prostého názoru) zbytečných příspěvků a pojednání, takzvané vaty; tak v tom zásadním a hlavním plánu je třeba podotknout i připomenout, že samotné HYGGE nás jaksi natrvalo šťastnými a spokojenými lidmi, jakoby nějakým mávnutím kouzelného proutku, rozhodně neudělá…

Zkrátka a dobře, pokud se budeme chtít alespoň trošku přiblížit k tomuto (až téměř) ideálnímu stavu, budeme muset na sobě samých pořádně začít pracovat; v tomto směru nám tento skandinávský fenomén posledních let opravdu příliš nepomůže…

Od položení základů ke stavbě samotné

Hygge by se dalo v jakési pomyslné metafoře nazvat základnou; základem, na kterém by se dalo dále stavět; tu následnou stavbu našeho stávajícího (a především potom) budoucího života ovšem musíme přirozeně vystavět (a odpracovat si) my sami.

Způsoby, jak se do takovéto bohulibé, ale zároveň i (alespoň na první pohled) hodně odvážné stavby pustit, se budeme zabývat v některých z dalších článků, a úplně v první řadě i v následných monografiích.

Čerpat přitom budeme z nejrůznějším myšlenkových směrů vysoce ceněné minulosti nebo ze současných, aktuálních trendů; ať už se to bude týkat obrovského (a mého zdaleka nejoblíbenějšího) fenoménu současné doby, FLOW ; žití s myšlenkou na konec, jak to ve své monografii ´7 návyků vůdčích osobností´ excelentně popisuje Stephen Covey nebo například Richarda Kocha, který se ve své monografii zabývá praktickou aplikací známého Paretova pravidla, které našlo svoje uplatnění prakticky ve všech oborech lidské činnosti, ´osmdesát na dvacet´.

Jak zmiňuje ve svém proslulém opusu pod názvem ´Flow´ Mihaly Csikszentmihalyi, toho nejlepšího a nejradostnějšího v našich životech dosáhneme tehdy, když se o to my sami svým aktivním životním přístupem přičiníme.

„Nejlepší okamžiky obvykle bývají ty, kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to. (…) Optimální prožívání /poté/ závisí na schopnosti ovládat děje, které v každém okamžiku probíhají v našem vědomí.“

Od HYGGE k Filozofii úspěchu

No a konečně úplným závěrem, dovolte mi lehce si zakřičet takové jedno moje drobné vítězné HURARÁ:-)!!! Konečně mám totiž pro vás plně k dispozici svůj eBook zdarma s názvem Filozofie úspěchu.

Přirozeně si ho velice snadno můžete stáhnout na těchto webových stránkách, a já budu pevně doufat (i si moc přát), aby vám udělal krásnou radost ještě před tím, než si budete moci přečíst moji první monografii, eBook pod názvem Netrhejme jablka, která visí na spodních větvích. Udělám všechno pro to, aby spatřil světlo světa na podzim tohoto roku:-).

V eseji Filozofie úspěchu se budeme v první řadě zamýšlet nad tím, co vlastně lidé od svého života nejvíce očekávají; zároveň se také zmíníme o několika klíčových nástrojích a prostředcích, které nás právě k takovémuto spokojenému a naplněnému životu mohou dovést:-).

Ale především a v první řadě, ať už se nacházíme kdekoliv, prakticky v jakékoliv myslitelné situaci, když to jenom trochu půjde, ´Netrhejme jablka, která visí na spodních větvích´. Neboť, jak moudře pravil Benjamin Disraeli, „Život je příliš krátký na to, aby byl ještě malý.“