Umění správného pouštění draka

Moc si vážím toho, že mám kolem sebe přibližně šest, osm opravdových TOP přátel, na které se můžu téměř sto procentně spolehnout i se na ně prakticky kdykoliv obrátit o nějakou radu, zpětnou vazbu, nechat si od nich pofoukat nějakou tu utrženou bolístku na duši nebo s nimi podniknout nějakou tu krásnou a bohulibou aktivitu:-); snad ani není třeba dodávat, že pro zdravý a netoxický vývoj těchto vztahů je prakticky nezbytné, aby ona krásná ´spolupráce a kooperace´ byla dvoukolejná a těžily z ní podobným dílem oba zainteresované subjekty:-)…

Svobodu drakovi

Takto jsem si letos někdy na začátku léta v sms postěžoval svému drahému TOP příteli z výšky Bobovi,- který je na jednu stranu totálním pragmatikem a flegmatikem v jedné osobě, ale na stranu druhou také  jedním z nejoriginálnějších i nejbystřejších ´přirozených filozofů´:-), které znám…

„Pořád všechno moc řeším, pořád o něčem přemýšlím a mnohokrát v nejrůznějších situacích zbytečně moc tlačím na pilu…“, lkal jsem mu do mobilu.

Prakticky vzápětí přišla jeho – téměř jako vždy výsostně originální – odpověď, která mi naprosto vyrazila dech.

„Jakmile draka moc přitáhneš – padá k zemi; opakem, když šňůru moc povolíš, tak ti drak uletí…“

A do další sms ještě připsal: „Ale obojí je pravdou pravdoucí o balancování a následném bilancování“, doplněnou jeho typickým smějícím se smajlíkem v buřince, pro tentokráte doplněný ještě pivním půllitrem…

Poctivý trénink s balónkem

Z jeho příměru jsem byl naprosto unesen; jenom tak trošku mi jako vadilo, že mně do té zprávy nepřipsal nějaký použitelný NÁVOD,- JAK to mám tedy jako udělat, aby to nebylo ani ´málo´, ani ´moc´…; ale vlastně mi svým způsobem odpověděl: ´balancovat´, hledat ´střed´, usilovat o to ´co nejvyváženější možné řešení:-(:-)…

Hned mě napadlo, že bych si toho draka šel vyzkoušet pouštět venku, ostatně pole mám prakticky hned za barákem; poměrně tomu ovšem překážely dvě malé drobnosti: horké červnové počasí a ten chybějící drak…

Nakonec mě napadla spásná myšlenka, totiž že mám někde po bytě schované nafukovací balónky; po x letech jsem si jeden z nich pěkně nafouknul, pustil ho směrem ke stropu, a meditoval i analyzoval nad fenoménem ´více či méně´ povolené šňůrky…

Od Svatého Jiřího k Eragonovi

Během té ´meditace´ mě také proběhlo myslí, že zatímco ve Středověké Evropě Svatý Jiří draka zabíjí, tak například ve starověkém Řecku (kromě jiného) střeží zlatá jablka v zahradě Hesperidek…

A velké překvapení:-): mezi evropským a čínským chápáním draků je diametrální rozdíl. Zatímco v západní mytologii jsou draci většinou vykreslováni jako záporné postavy, pro Číňany jsou to naopak přátelská stvoření s úžasnými schopnostmi.

Draci procházejí starověkými čínskými civilizacemi a až do dnešních dnů formují čínskou kulturu.

„Draci /také/ odedávna sloužili čínským císařům jako ochránci, drak byl též symbolem císaře.“

Drak coby jedno ze dvanácti znamení čínského zvěrokruhu se mezi místními obyvateli těší vysoké oblibě: „Drak je statečný, plný energie a má neuvěřitelnou výdrž. Díky svému robustnímu zdraví se dožívá vysokého věku. V Číně je drak symbolem štěstí a toho si zrozenci tohoto znamení užívají jak v lásce, tak v zaměstnání. Lidé narození v tomto znamení jsou vysoce úspěšní a tím pádem i dobře finančně zajištěni. I přes svůj divoký temperament a nutkání vše vlastnit je to přítel, kterého chce mít každý po svém boku.“

S drakem se ovšem můžeme setkat – kromě knih o Harry Potterovi – také ve vynikajícím Paoliniho knižním majstrštyku ´Eragon ´.

Kniha vypráví příběh „chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě – Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí.“…

Skoncovat se smutkem

Zpátky k meditaci ohledně onoho fenoménu ´více či méně´ povolené šňůrky, resp. jejího ´správného či akurátního´ držení…

Meditaci coby nejvhodnější cestu či způsob ke spokojenějšímu, naplněnějšímu a smysluplnějšímu životu vřele doporučuje jeden z největších odborníků na toto téma, americký profesor indického původu Eknath Easwaran, který je také mimochodem autorem jedné z nejlepších životopisných knih o Mahátmu Gándhím.

Mimo jiné ve své stejnojmenné monografii připomíná indickou definici meditace coby „skoncování se smutkem“ a „zvládnutí umění žít.“

Easwaran připomíná, že chcete-li vědět „jak daleko někdo dospěl na duchovní cestě, pozorujte jeho chování v každodenním shonu. Je trpělivý? Má stále dobrou náladu? Je citlivý k potřebám ostatních ve svém okolí? Je oproštěn od silných averzí či zálib? Je schopen pracovat s ostatními v přátelském duchu?“…

Meditace „v podstatě spočívá ve cvičení mysli, zejména v posilování vůle a schopnosti se soustředit. (…) Naše myšlenky totiž většinou dominují nám, naše pocity ovládají nás; my o nich nerozhodujeme. Brána naší mysli je stále otevřena a různé nepříjemné stavy se tam mohou vloudit kdykoliv. Můžeme si dát skleničku, spolknout uklidňující prášek, začíst se do zajímavé knihy anebo uběhnout deset mil, ale jakmile jsme zpátky, divá zvěř tam na nás stále číhá… Na druhou stranu je ovšem možné si tuto ´dravou zvěř´ ochočit.“…

Easwaran prokládá svoji knihu až téměř neuvěřitelným množstvím nádherných metafor a příběhů; jeden z nejkrásnějších je potom ten o slonovi.

Obrovitánský slon si ve dnech indických svátků vykračuje se soškou Boha na zádech úzkými vesnickými uličkami. Ty jsou přirozeně lemovány stánky s ovocem a zeleninou, ve kterých povětšinou prodávají svoje zboží velice chudí lidé. „Slonův chobot, jak známo, se nezastaví. Neustále šmejdí sem a tam, nahoru a dolů, a když průvod míjí stánek s ovocem, slon se často zmocní třeba vyloupnutého kokosu, otevře svou obrovitou tlamu a šup s ním dovnitř.“ Podobným způsobem se potom vzápětí zapráší i po trsu banánů…

Mahout, slonův vodič, tohle tak typické sloní chování přirozeně velice dobře zná, a tak ho „ještě před začátkem průvodu přiměje, aby chobotem držel neohebnou bambusovou tyč. Slonovi sice není jasné, proč má tyčku nést, ale z lásky ke svému mahoutovi to udělá. (…) Slon si spokojeně vykračuje, v chobotu drží tyčku a lahodná manga a melouny ho už nelákají, protože se má chobotem čeho držet.“

A Eknath Easwaran k tomu hned vzápětí dodává: „Lidská mysl je tak trochu jako sloní chobot. Nikdy se nezastaví, neustále těká sem a tam mezi vjemy, představami, myšlenkami, touhami, výčitkami svědomí a jinými podněty. Občas vyřeší nějaký problém nebo něco nutného naplánuje, ale většinou se bezcílně toulá, kde se jí zamane, protože my ji neumíme zklidnit ani užitečně zaměstnat.“

Alchymista

Podobně krásný příběh najdeme také v Coelhově Alchymistovi.

Jeden kupec poslal svého syna za nejmoudřejším ze všech lidí, aby od něho vyzvěděl Tajemství štěstí. Po přivítání ho aktuálně zaneprázdněný Mudrc požádá, ať si jde zatím prohlédnout palác a vrátí se přibližně za dvě hodiny zpátky.

K tomu všemu ještě Mudrc ukápl na lžičku dvě kapky oleje. ´Chci tě ale o něco poprosit. Vezmi s sebou tuhle lžičku a dej pozor, aby se ti cestou olej nerozlil.´

Po návratu začal mladíka zpovídat, jak se mu líbila zahrada, perské koberce nebo nádherné rukopisy v jeho knihovně.

Mladému muži nezbylo než zahanbeně přiznat, že ničeho z toho si nevšiml. Veškerou svoji energii a pozornost totiž věnoval tomu, aby nerozlil olej, který mu byl svěřen…

Mudrc ho tedy následně vybídl k tomu, aby si prošel celý jeho palác se všemi jeho přilehlými prostory znovu, a pečlivě si prohlédl onu veškerou avizovanou nádheru…

Mladík, čerstvě poučen minulým nezdarem, byl až do takové míry soustředěn, že nevynechal jediné místečko, jediné zákoutí těchto líbezných prostor, a hned po svém návratu s nehraným nadšením barvitě Mudrcovi popisoval veškerou krásu, které se stal před maličkou chvílí svědkem…

´Kde ale jsou ty dvě kapky oleje, co jsem ti svěřil?´ zeptal se Mudrc.

Mladík pohlédl na lžičku a viděl, že je rozlil.

´Tak tohle je jediná rada, kterou ti mohu dát,´ řekl nejmoudřejší ze všech mudrců. ´Tajemství štěstí je v tom, jak se dívat na všechny krásy světa a nezapomenout přitom ani na chvíli na dvě kapky oleje na lžičce.´

Neusilujte o úspěch

Když jsme se už tedy letmo dotkli toho ´tajemství štěstí´:-), tak významný britský filozof žijící v 19.století, J.S.Mill o něm napsal: „Zeptejte se sami sebe, jestli jste šťastní, a v tom okamžiku přestanete být šťastní.

Viktor Frankl, proslulý rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie, jež za 2.světové války prošel několika koncentračními tábory na čele s Osvětimí, napsal ve své fenomenální knize pod názvem ´Člověk hledá smysl´ toto: „Neusilujte o úspěch – čím více o něj usilujete a činíte z něj svůj cíl, tím spíš ho minete. Protože úspěch, stejně jako štěstí, se nedá uštvat a dohonit. Musí sám vyplynout… jako nezamýšlený vedlejší efekt osobní oddanosti cestě, která je vyšší než člověk sám.“…

No, PLNĚ si osvojit techniku ´umění správného pouštění draka´ se mi sice zatím ještě rozhodně nepodařilo:-(:-) (komu ano, ať hodí kamenem nebo vypustí ke stropu nebo k obloze ty nafouknuté balónky:-):-)), ale alespoň jsem po těch pár desetiletích svého života zjistil, že můj mladší bratr je narozen právě ve znamení draka:-)!,- stejně jako že nejbližší čínský rok ve znamení draka bude v roce 2024.  

Je považován za vůbec „nejšťastnější rok čínského zvěrokruhu. Je také považován za rok zlomový, ve kterém dochází k přelomovým událostem.“

Takže máme ještě rok a kousek na to, abychom se co možná nejlépe připravili na vyvrcholení či rovnou samotný vrchol těch našich slavných životů:-)!!! Tak ať se nám to co možno nejlépe a nejkrásněji podaří:-):-)…

Umění správného pouštění draka:-):-):-)

Od Draka k Filozofii úspěchu

No, a konečně úplným závěrem, dovolte mi lehce si zakřičet takové jedno moje drobné vítězné HURARÁ:-)!!! Konečně mám totiž pro vás plně k dispozici svůj eBook zdarma s názvem Filozofie úspěchu.

Přirozeně si ho velice snadno můžete stáhnout na těchto webových stránkách, a já budu pevně doufat (i si moc přát), aby vám udělal krásnou radost ještě před tím, než si budete moci přečíst moji první monografii, eBook pod názvem Netrhejme jablka, která visí na spodních větvích.

V eseji Filozofie úspěchu se budeme v první řadě zamýšlet nad tím, co vlastně lidé od svého života nejvíce očekávají; zároveň se také zmíníme o několika klíčových nástrojích a prostředcích, které nás právě k takovémuto spokojenému a naplněnému životu mohou dovést:-).

Ale především a v první řadě, ať už se nacházíme kdekoliv, prakticky v jakékoliv myslitelné situaci, když to jenom trochu půjde, ´Netrhejme jablka, která visí na spodních větvích´. Neboť, jak moudře pravil Benjamin Disraeli, „Život je příliš krátký na to, aby byl ještě malý.“

Miluji příběhy a myšlení. Svými knihami chci lidem předávat radost, naději a rozšiřovat jejich obzory. Z rozbouřených vod každodenního života chci je převážet ke břehům poznání. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.